Ideál a sen I.

16. 10. 2007 23:11
Rubrika: Life in God | Štítky: cejsk , ideál , odvaha , sen , touha , život

Ráno se probouzíš ve své posteli a matně se rozpomínáš, co se ti to zdálo za sen. Mlhavé střípky z něj zůstali a ty pomalu dáváš dohromady skládačku, která je tak tajuplná, zajímavá. Chtěl by si znova usnout. Podívat se znovu na místa, kde jsi byl. Dělat věci, které jsi dělal. Zažít, co jsi tam kdesi zažil.



Nebo, vytrhla tě z klidného spánku noční můra? Zpotil si se a snažíš se zapomenout? Takovou hrůzu už nikdy nechceš opakovat.

Sny jsou různé. Sen ale není přece jen to, co ti lítá v noci hlavou. Nejsou to pouhé nezávislé myšlenky na naší vůli. Jen si vzpomeň. Kolikrát si seděl doma v křesle, šel si po ulici se sluchátky a hudbou s v uších, díval si se na oblohu a tvoje myšlenky proudily. Tvůj sen v tu chvíli nemohlo nic zastavit. Bylo předem všechno jasné a dokonalé. Krásné a právě takové, jaké by si to chtěl. Sen se pomalu rodil a pocit, že ti ho nikdo nevezme tu byl spolu s ním. Ve této chvíli tě nemohlo nic zastavit. Nevšímal sis okolí. Tvůj sen, tvůj vlastní sen ti stačil. Nic ti ho nemohlo vzít. Krásný čas.

Najednou písnička dohrála , došly baterky, vystoupil si z metra, zapadlo slunce, přišel tvůj kamarád, promluvila na tebe mamina. Vrátil ses do reality. Sen zůstal v tvé hlavě, pomalu se ale začal opět zamlžovat a schovávat v tvé mysli, aby si ho mohl zase někdy příště hledat a snít ho znovu. Ještě lepší a dokonalejší.

Sny mají tisíce tváří. Kolik lidí chodí po světě, tolik je snů a možná ještě víc. Někteří lidé mají snů více. Každý člověk má nějaký. Určitě. Sen nám dává naději. I když je v dálce a nesplnitelný. Ve chvíli kdy je nám úzko tak si na něj vzpomeneme a je tu světýlko. Budoucnost, která podle našeho snění musí být úžasná. Každý chce být přece šťastný.


Plní se  nám naše sny? Nezůstávají po nich jen rozplynuté iluze, které časem přikryje čas? Neztrácejí se nám naše sny? Naše naděje a víra v něco vážně velkého v našem životě. Na druhou stranu. Jdeme za svým snem? Nebo je to jen hezká myšlenka, která nemá důvod k nasazení? Buď to prostě spadne nějak z nebe nebo smůla. To je ale divný přístup.

Zklamání z nesplněného snu si takhle připravíme sami. Nemůže za to okolí, není vinen někdo druhý, ale já sám. Pokud jsem nebojoval za to, čemu jsem říkal „můj sen“.

Sen je krásná věc. Nádherný shluk myšlenek, které v celku tvoří něco moc krásného. Snění je přirozená lidská činnost. Je to pro nás lidi vlastní tak, jako dýchat. Bez snu by bylo v životě asi trochu smutno. Asi by ubylo trochu naděje v spravedlivější svět, zítřek, v lepší život. Můj vlastní život.

Stačí ale, když budeme jen chodit po světě plni optimistických přání? Změní moje myšlenkové pochody svět nebo můj vlastní život. Dá mi nějaká myšlenka to, po čem toužím.

Nestalo se snad, že jsme museli spoustu snů opustit? Bezvýhradně je nechat za sebou a možná zůstala jen malá vzpomínka na to, o čem jsme kdysi přemítali. Někdy se nostalgicky ohlédneme a cítíme ji. Sen, který jsme museli opustit. Na druhou stranu, nebyla to jen iluze?
--------
pokračování příště...

Zobrazeno 1825×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková