Krize

27. 10. 2007 20:39
Rubrika: Komentáře | Štítky: cho , krize , lachmanová
Je to přesně týden co jsem byl na jednodenní duchovní obnově s tématem krize. Přednášku vystřihla Katka Lachmanová a celkem mi to promluvilo do života. To co se tu snažím vypotit, tak to jsou spíš její myšlenky:)

Krize, kdo z nás neměl? Jak v duchovním, tak v běžném životě. Pokud se tváříme, že jsme pořád v pohodě, tak lžeme sami sobě. Nebo snad myslíte, že křesťan nemůže mít krizi, a když tak je to dar boží, za který je třeba padnout na kolena a děkovat Bohu, že se skrze své trápení můžu k němu dostávat blíž? Rozum mi šeptá, že je to blbost.

Krize, ok, je to něco skrze co rostu, ale pokud mě něco trápí, tak to ok není!  Chce nějaký člověk být nešťastný, trápit se? Chce to někdo úmyslně? Vyhovuje snad někomu, dělat ze sebe trpícího chudáčka?

Ty brďo, bojím se, že někdy mezi křesťany se tohle objevuje. Trápení, to není fajn a už vůbec to není, co Bůh nám dává, aby nás zkoušel, jestli jsme teda hodní Jeho lásky…

Ani trvalý kříž, ani falešná pohoda nepatří do našeho života.
Co je před Bohem nejcennější, aspoň tomu věřím, je upřímnost. Moje otevřenost, která neskrývá před Hospodinem žádnou myšlenku, naštvanost ani radost. Nepřetvařovat se, to si na sobě blízké osoby cení. Vztah s Hospodinem, to je vztah s tím nejbližším.
Být upřímný, i v tom je láska.

Zobrazeno 1326×

Komentáře

majkiii

Díky... Nějak mě zaujala věta "Pokud se tváříme, že jsme pořád v pohodě, tak lžeme sami sobě." Hm, jenže ono je na jednu stranu tak snadný tvářit se, že je všechno ok... Říkáme si, jak jsme silní, že se smějeme na druhýho, že jsme v pohodě, že dovedeme poradit v každý chvíli... Při tom nám samým není v srdci dobře... Ale přiznat si to, to se nějako nechce... Projevit to, že mám krizi, chce podle mě strašnej kus odvahy... Vždyť tím se vlastně projevuje moje slabost... Kdo by chtěl před druhým ukázat to, že je najednou strašně zranitelnej? No, já teda ne... A co před druhým, ono i přiznat si sám sobě, že si nejsem tak jistej v kramflecích, to taky není zrovna jednoduchý... A tak si hrajeme na siláky, dokazujeme si, že to vydržíme a přečkáme, tváříme se, že je všechno ok... Vždyť my na to máme! Jenže v srdci nás ta krize strašně sežírá... A když se s tím nezačne něco dělat (myslím skutečně něco dělat, ne jen to maskovat falešným úsměvem), tak je tu problém... Podle mě krize není

majkiii

Páni, teď koukám, že ten můj komentář je skorem delší než Tvůj článek... Já se fakt stydím za svou ukecanost:-D

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková