Děkuji

Děkuji, děkuji lidem, kteří mě naučili, co je to křesťanství. Děkuji těm, nad kterými křesťanstvo zlomilo hůl a kteří mi ukázali podstatu křesťanství. Díky těm, kteří pro svou upřímnost a otevřenost trpěli od těch, které žádali o přijetí. Vzpomeňte, máte komu říct dík za něco podobného?

Můj život je plný setkání s lidmi, které asi církev nikdy neprohlásí veřejně za svaté. Přesto myslím, že jejich život, je ryzím obrazem Boží blízkosti. Jejich srdce je místem, kde přebývá živý Pán. Vzpomínám, jak moc jsem se od nich naučil. Zpočátku jsem myslel, že jsem poslán pro ně, ale oni byli stejně tak posláni pro mě. Vážím si toho, že zůstali svoji, s touhou po změně a čistotě srdce, aniž by se museli vzdát své identity. 

Trvalo mi, než jsem se dobral k přijetí Ježíše, který jí s hříšníky a miluje je. Tak jsem s nimi také začal jíst a pít čaj a oni jedli se mnou. Spolu jsme stáli před tváří Hospodina. Křesťanství je o životě každého člověka a o postoji jeho srdce. Účes, oblečení známky ve škole, to jde stranou.  To jsem nepochopil v kostele, ale na ulici.

Děkuji svatým lidem, které mi Pán poslal do životní cesty. Jsem vděčný za jejich čistotu a odevzdanost Božímu slovu, tak jak leží a běží. Oni mi otevřeli dveře chrámu, v který smím vstoupit vždy, takový jaký jsem. Díky za ryzí úsměvy, byly povzbuzením a posilou v časech, kdy za mnou padaly mosty.

Vztah k Bohu jimi prezentovaný, vede a strhává na cestu Božího království, cestu nesnadnou a s křížem, která má cíl. Velké světlo a vzkříšení k novému životu. Boží zákon je zapsán v jejich srdci a Duch Pánův je nad nimi.

Kdyby byla jen bílá a černá svět by byl šedivý a smutný. Je dar a milost, že máme toliko barev. Promíchaných i čistých. Tvoří svět, ukazují Boha, který tomu všemu dal vzejít a viděl, že je to dobré. Všichni u Něj máme místo.

Děkuji všem, kteří ukazují společně světu Boha, který je cesta, pravda a život.