Fenomén Křesťanství

24. 1. 2008 9:03

Waldenfels Hans, Fenomén křesťanství, Praha: Vyšehrad, 1999.

 

Autor děl mající svůj význam především pro fundamentální teologii a představitel kontextového teologického myšlení vynikl především svojí odbornou příručkou Kontextové fundamentální teologie, avšak pozornost si zaslouží i jeho další kniha, datem dokonce dřívější.

Fenomén křesťanství je kompilací přednášek, které v polovině devadesátých let Waldenfels pronesl na univerzitě v Berlíně. Knih, které pojednávají o historii křesťanství o jeho vzniku, jeho proměnách a základech je na pultech mnoho. Tato kniha však celá pojednává o současnosti křesťanství a jeho významu pro dnešní společnost. O cestě, která vede k svému cíli vyjádřenému v poslední kapitole díla „O fascinaci křesťanství“.

V osmi stručných kapitolách je představena realita současné situace dnešního světa ve vztahu ke křesťanskému náboženství. Autor přemýšlí o lidstvu jako pluralitním společenství, které vytváří faktickou multikulturní společnost, v níž musí křesťanství hledat znovu své místo. Stojí tváří v tvář sekularismu, ostatním náboženstvím, konzervativizmu, pokrokovosti, ignoranci, fundamentalismu a jiným projevům lidského myšlení.

               První kapitola staví křesťanství na pozici mostu mezi religiozitou a sekularismem a autor poznamenává, že právě v tomto místě je síla a naděje, kterou má pro svět. Myšlenkový postup se tu opírá o definici náboženství, jako postoje člověka k Bohu, podanou Tomášem Akvinským. V třetí kapitole si všimneme, že lidé mají k Bohu různé postoje a tím vytvářejí „barevnou“ náboženskou mapu světa. Své místo v ní zaujímá i křesťanství, ovšem už nikoliv jako nějaké náboženství vyvýšené, ale jako jedno z mnoha a se vztahem k mnohým. V první řadě k židovství, svému trvalému kořenu, jak předkládá kapitola čtvrtá a hlavně k druhému nejpočetnějšímu monoteistickému náboženství, k islámu. Pátá kapitola nepřechází problémy muslimského světa, jako jsou náboženský fundamentalismus a postupné vyrovnávání se islámu s otázkami a požadavky moderního člověka. Waldenfels se však přenese přes tyto problémy k dialogu náboženství, který má být „víc než jen snahou rozličných společenských skupin o sociální spravedlnost, mír a svobodu lidí“ (s. 81). Na pouhých deseti stránkách je tak křesťanem a teologem položeno mnoho otázek pro islám a také pro křesťanství samotné. V šesté části knihy se dostaneme k největším vyzyvatelům křesťanství, asijským východním náboženstvím, která shledávají popularitu v západním světě. Předposlední úvaha míří na náboženský fundamentalismus a synketismus. Nepopiratelně trny v patách všech velkých světových náboženství.

Waldenfels si v celé knize hraje s myšlenkou dialogu. Dialogu, o který v sobě samém muselo zápasit křesťanství (s. 41). Dialog, který je vlastní přirozenou činností člověka, který je tvorem neustále se tázajícím (s. 50), člověka, který se musí učit, že dialog znamená vidět věci ze stanoviska druhého (s. 36). Dialog celého dnešního pluralitního světa, kterého budou účastna i světová náboženství, ovšem na tolik, nakolik dokážou svým poselství odpovídat na velké otázky lidstva (s. 38).

Tato červená nit se táhne celým dílem a dovede nás až k závěru. V poslední kapitole se setkáme s křesťanstvím, které má co nabídnout dnešnímu světu. S křesťanstvím, které je živým náboženstvím. S křesťanstvím, které nás může fascinovat a fascinaci vyvolávat v druhých lidech. Chcete-li vědět čím a jak, neváhejte vzít tuto krátkou, zato však myšlenkami a otázkami nabitou publikaci do svých rukou a možná i ve vás vyvolá úžas nad fenoménem křesťanství.

 

 

 

Zobrazeno 4124×

Komentáře

Jayef

Je dost možný, že se Tvé názory za ty dva roky vyvinuly, ale k Tvému příspěvku z 29. 1. 2008 12:07, mě napadá:<br />
Jestli si myslíš, že křesťanství může prožívat svou autentickou religiozitu díky sekulární společnosti, téměř z toho plyne, že v absolutistických státech se státním náboženstvím nemohla křesťanská religiozita mít svou autenticitu. Ale to mi nepřijde tak jisté.<br />
A co je na sekularizaci tak pozitivního? Vždyť jejím cílem je vytlačení křesťanství.<br />
A jestli má být svět odsuzován jako blud zavisí na tom, jestli svět bludný je nebo není.<br />
S těma muslimama je to hooooooodně naivní. Takhle oni určitě neuvažují.<br />
"svědčit o pravdě, v kterou věříme"... Už jsem u Tebe našel i relativizování pravdy, tak je dobře, že to tady neděláš!! Lze si ale představit sekularizaci bez popření absolutního primátu pravdy?

Kittisaro

Tohle me pobavilo! Quido "Podle popisu je ta kniha jed pro duši. Vždyť staví na lži o rovnosti falešných a jediného pravého náboženství. Doporučuji katolíkům to vůbec nečíst."
Nedoporucuji katolikum (rimskym) se ani s jinoverci nestykat! Jsou jedovati.
Nejlepe nedychat ani stejny vzduch ...
:-))))

Zobrazit 31 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková