Všeobecné kněžství

1. 1. 2008 22:17

Malá úvaha vzniklá z mých příprav na zkoušku z předmětu spirituální teologie - křesťanské životní stavy.

Není na škodu si občas položit otázky týkající se našeho života prožívání víry... 

 


Kristus je jediný kněz ve vlastním slova smyslu. Každý pokřtěný má účast na Kristu. Celá církev je kněžská, každý pokřtěný je kněz. Na základě iniciačního zasvěcení -  křtem, jsem i já dostal podíl na kněžství Ježíše Krista, všeobecném kněžství všech věřících.[1] Co to znamená, pro mě, pro můj život, pro církev? Uvědomuji si, že jsem „kněz“?

Pamatuji si, jak jsem byl na jedné mši v jedné velké farnosti. Presbyter, který kázal o svátosti sboru (kněžství) začal svou řeč takto: Máme všeobecné kněžství a to jste vy a pak služebné kněžství a to jsem já. Přiznám se, že mě to trochu nadzvedlo. Proč? Pokud jde o všeobecné kněžství, tak tady neexistuje žádné vy x já x my x oni. Křtem jsem dostal poslání, být knězem.

Kdo je kněz? To je člověk, který přináší oběť a koná bohoslužbu. To, že jsem nositelem obecného kněžství, mě zve právě k tomu, aby můj život byl duchovní obětí. Abych předstupoval před Boha a přinášel mu dary, každodenního života, svého studia, svého povolání. Mohu to vše pokládat na oltář a nechat Boha, aby vše posvětil, proměnil a požehnal.

Kněz je dále člověk, který hlásá slovo. Slovo, kterému uvěřil, zvěstuje dál. Všichni členové církve jsou hlasateli evangelia. Všichni křesťané žijí ve světě. Být nositelem všeobecného kněžství znamená přinášet Boha světu a také ve světě objevovat jeho Stvořitele. Všeobecné kněžství je záležitostí celého života pokřtěného, je existenciální podstatnou mého křesťanského života.

Mám velmi rád kantikum z knihy Daniel, jež se modlí církve v liturgii hodin (breviáři) v ranních chválách neděle prvního týdne. Jeden verš, pro můj život vždy velmi oslovující zní: služebníci Páně velebte Pána. Kněz je služebníkem. Každý pokřtěný je služebníkem. Být pokřtěný znamená být knězem života. Život (kněžský) má ukazovat na Krista a přivádět všechny okolo sebe ke Kristu a v neposlední řadě k němu i sám přicházet. Všeobecné kněžství všech věřících je dar Boha církvi. Je darem Krista každému pokřtěnému, který slouží svým bližním i všem ostatním lidem jako připomenutí, že člověk je obrazem Božím. Životní Bohoslužba, oběť, kde od sebe nelze oddělit slovo od skutků, pak ústí do pravého díkuvzdání, eucharistia, které je schopné a povolané svědčit o Bohu, který je láska.

Všichni máme podíl na Kristově kněžství. Je to dar, který vyžaduje odpovědnost. To jakým způsobem žiji své křestní zasvěcení, to jak naplňuji své kněžství, to je odpovědí na otázku po důvodech mé naděje celému světu (srov. 1 Petr 3,15).



[1] Antonio Barruffo, heslo „Laik“, in: SSp, s. 449.

Zobrazeno 4283×

Komentáře

Michaela Chytrá

Pokud se člověk s tímto výrazem nesetkal, je docela pochopitelné, že mu nerozumí a nechápe (praktikující a nepraktikující katolík), myslím si Loheliusi, že ti jich nemusí být líto a stačí pojem vysvětlit...:-)<br />
Jinak článek se mi líbí.

solipso

„Presbyter, který kázal o svátosti sboru (kněžství) začal svou řeč...“<br />
- Takže to není kec! Modernisti fakt místo slova „kněžství“ používají „svátost sboru“. To je tak hnusný, že „presbyter“ jako označení kněze je proti tomu sranda. Každopádně děkuju Bohu, že mne nevedl cestou přijetí svátosti sboru. Presbyterem v takovém sboru bych fakt být nechtěl.

Zobrazit 10 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková