V posledních dnech jsem měl možnost dvakrát se setkat a vyslechnout povídání P. Laurence Freemana OSB z kongregace Olivetské hory. Zprostředkovat vám přesně hluboké myšlenkové poselství pravděpodobně nedokážu. Asi sám ještě potřebuji více času, abych si vše sám v sobě urovnal. Chci se ale podělit o radost a neději, kterou ve mně již zmíněné dvě přednášky a také dvě meditace vzbudily. Při kontaktu s Laurencem vás totiž hned osloví to, že před vámi stojí neuvěřitelně duchovní člověk, plný humoru a harmonie, jednoduše životní pohody. Což neznamená, že je to nějaký extravagantní týpek. Naopak, na ulici by jste si ho pravděpodobně nevšimli. Avšak když promluví, přednáší, vede meditaci, víte, že všechno co mluví nebo dělá je bytostně zakořeněno v křesťanské tradici a křesťanská tradice v jeho životě.
Je to neobyčejně vzdělaný muž. Poslouchám li ho, tak mě dochází, co asi myslel Karl Rahner výrokem, že křesťan 21. století bude buď mystik, nebo nebude vůbec. Mystika není přeci v prvé řadě o pocitech. Je to značně záležitost intelektu. Povznesení ducha, vstup do Boží přítomnosti, objevení nevyslovitelného tajemství. Nalezení Ježíše ve vlastním srdci. Mystik je člověk, který žije z Krista. Každý křesťan má žít z Krista.
Zažil jsem už několik zahraničních "misionářů", různých spiritualit, kteří mě dokázali oslovit a jistě vykonal velkou službu svojí návštěvou v České republice. S hloubkou, se kterou přijel Laurence jsem se do dnešních dnů nesetkal. Jeho poselstvím zdaleka nebyla nějaká evangelizace rozněcující nadšení a touhu vyjít na ulici. Spíše svědectví o starobylé křesťanské tradici modlitby a nových výzvách z ní plynoucích. Slova, kterými se nám toto pokusil předat byla moudrá. Nešlo o primitivní popularizaci nějaké spirituality. Díky hluboké teologii pracující s Písmem, s odkazem církevních otců a prvních poustevníků egyptské pouště, s myšlenkami středověké mystiky, analogiemi z našeho života, učením II. Vatikánského koncilu, jsme udělali osobní krok na své duchovní cestě.
Lauerence Freeman, žák Johna Maina znovuobjevitele starobylé křesťanské metody meditace a kontemplace, je člověk, který má za střed života Ježíše Krista. Netřeba mu ani o tom mnoho odpřednášet. Společná meditace, do které své posluchače uvede a poté je už nechá kráčet po tajuplné cestě modlitby samotné, je řečí nejmocnější, i když beze slov. Objevit, že kontemplace není výsadou řeholních společenství, ale možnou cestou každého člověka, to je Boží dar, kterému učí tento sympatický benediktin.
Ma-ra-na-tha - Pane přijď !
Užitečné odkazy:
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.