Nastoupili jsme do letadla. Korejské a čínské letušky se na nás začali usmívat a tuto masku dokázali mít po celou dobu letu, což celkem obdivuji. Nevšiml jsem si, kdy by si během desetihodinového letu do Soulu, přestupní stanice na cestě do Austrálie, sedli, odpočinuli. Na palubě letadla se o nás starali jako o vlastní.
Z Vídně se letadlo úspěšně odlepilo. Už nad Bratislavou se servíroval džusík a vlhký ručníček. Následovali oříšky v medu. Zatím všechno dobrý a čekalo se na večeři. Vytoužený okamžik přišel někde u Minsku. Letuška přijela s vozíkem plným pokladů a ptá se: "Beef or Bibimbap?" Já na to: "What is it Bibimbap?" Letuška odpovídá, tedy sahá do vozíku, vytahuje tácek a korejskou specialitu pokládá přede mne i s návodem: "Bibimbap - How to make it"… gurmánský výlet začíná.
Doma nás učili, že polévka je grunt. Chaluhovou jsem měl před sebou prvně. Chutná jako… no chutná. Bibimbap byla směs hub, masa, okurek a kupodivu opět chaluh. Do toho pěkně rýže, pálivá směs, olejíček a všechno hezky promíchat (viz foto). Nevím jestli to bylo dobrý, ale určitě to bylo hodně zdravý!
Po kafíčku a dezertu, ten byl bez chaluh, nastala noc. Ona vlastně ani tak nenastala, jako spíš byla uměle vytvořena. Letíme totiž na východ a časovým posunem stále více do dne. Letušky tak nekompromisně zatáhly všechna okénka a zhaslo. Tož, šlo se spát. Roztáhl jsem dečku, do uší si pustil kanál 17, poslouchal rockový balady, snažil se usnout a přitom jsem myslel a trošku se i modlil za lidi, který jsou v Čechách a měsíc je neuvidím…
Probuzení, trošku šok. Zaspal jsem začátek rozcvičky. Na monitorech běželo video s předcvičením a všichni Korejci disciplinovaně opakovali a protahovali se. Česká část posádky to vzala o poznání volněji. Následovala snídaně. Opět možnost výběru. Takovej frajer jako Zdeněk jsem už nebyl a dal si zbaběle vajíčka. Zdeněk říkal, že korejská snídaně (rýžový nákyp s chaluhama) byla moc a moc zdravá.
Jen co jsem dopil zelený čaj, jsme vlétli do turbulence. Asi abychom to v žaludku pořádně promixovali. Včera jsem na CNN viděl, že má jít nějaká bouře přes Žluté moře. Na obrazovkách svítí, že jsme na Žlutým mořem. Letušky však bleskurychle zatáhly okénka, abychom neviděli, co se děje venku. Letadlo se jemně klepe. Trvalo to až do Soulu.
V Jižní Koreji je hnusně. Prší a je tu dusno. Asi jsme opravdu na jiném světadílu. Slavili jsem i eucharistii (o tom ale příště). Lidi, přiznám se, že jsem nepřítel fast foodů západních nadnárodních společností, ale dneska, když jsem viděl Burger King, tak jsem byl šťastný jako nikdy. Není nad hovězí v housce a hranolky (bez chaluh)…
Letušky si odpočinuly, když jsi spal;-)
Je fakt zajimave, jak vsechny postupne oslovuje palubni kuchyne. Pockam si na dalsi zazitky tech,co teprve poleti. Bajecna cetba! / Zitra pred nasima korejskyma sestrama v generalnim dome zamachruju. Reknu si o Bibimbap!!!
Chaluhy jsou opravdu velmi velmi, ale fakt velmi zdravé :-P Určitě to na Tobě zanechá jen samé dobré následky :D
:-)))) Už se těším na pokračování. Hele, kdy se vlastně vracíte zpátky do ČR? Jak brouzdám tak brouzdám po různých webech, všude čtu pouze kdy kdo odjel, ale nikoliv kdy se která skupina vrací. To tam snad nechcete zůstat na furt!!! (Doufám že ne!)Pozdravuj Slováky, jestli se tam potkáte:-).
S návratem je to různé. Já ze Sydney odlítám 29.7 a do Evropy se vrátím 30. Někdo letí ještě dřív a někdo zase později...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.