WYD_Kdo pozdě chodí…

17. 7. 2008 16:19
Dneska se dělo celkem prd. Aspoň bude krátký příspěvek. K snídani klasika - vločky. Ovšem dnes jsem zjistil, že to mlíko, kterým je podlévám je nízkotučné. Doslova "low fat". Můj požitek s konzumace tohoto druhu laktózy byl značně degradován. Taky jsme s Davidem museli dneska na katechezi pěkně po svých. Anne musela do práce, takže žádný osobní šofér. Na ACU nám to trvalo tak hoďku. Samozřejmě jsme přišli pozdě, ale o to hlavní, katechezi a mši svatou, jsem nepřišel. Obé bylo dnes vynikající. Biskupové se vyznamenali. Opravdu, myslím to pochvalně. Někdo to snad nahrával, takže tlačte na signály, aby to sem taky dali a vy jste si mohli poslechnout přednášku i kázání.

 

Po občerstvení ducha je třeba osvěžit i tělo. K obědu byli mini tuňákové konzervy. Jen to tak polechtalo. Počasí bylo perfekt. Nechtělo se nám zvedat. Odpoledne měl přijet papež a všichni pospíchali, aby to stihli a měli co nejlepší flek. Naše pětičlenná skupinka to nějak neřešila. V klidu jsme došli na vlak. Poklábosili o teologii, české církvi, neřešených problémech v ní, o skvělých lidech, které v Čechách máme etc.

 

Vystoupili jsme klasicky na Wynyard a pomalu se v davu sunuli do klokánkova baru, jak přezdíváme místu zvané Barangaroo. Jsem v Sydney už od úterý a znám vlastně jen tuhle jednu dlouhou ulici spojující tato dvě místa. Pravda, byl jsem i u opery a na Bondi, ale titul turista roku asi letos nevyhraju.

 

Bylo už docela dost hodin a masa se pohybovala vpřed jen velmi pozvolna. Náš sektor G 1 sliboval vynikající výhled. Jen tu štreku dojít. Vstoupili jsme do prostor Barangaroo a začali kličkovat mezi ploty. Člověk má chvílema pocit, že je jak dobytek, pěkně mezi ploty veden na pastvu (Taková malá aktualizace příběhu o Dobrém Pastýři:)

 

Zátaras stojí v cestě. Nestihli jsme. Zase pozdě. Policajt je neoblomný a nepouští nás. V chumlu potkáváme Tomáše, který si byl odskočit a ulevit a ani jeho naléhání na drsňáka v slunečních brýlích a modré uniformě nezabírá. Do sektoru se už nedostaneme a stojíme přes cestu.  Jenže tato naše nedochvilnost se po chvíli jeví jako bomba věc. Pokud je vám teda příjemné cítit zpocený dav, jak vás namačkává na hrazení a křičí vám do ucha: "Vivat papa! Benedeto!" Ano stojíme u cesty, kterou za chvíli pofrčí papamobil. Osobně tento post oceňuji především jako fotograf. Lepší flek na to vyfotit toho pána v bílém už asi mít tady v Sydney nebudu.

 

Proběhne to celkem rychle. Nejdřív jde asi dvě stě policajtů, pak jich projede deset na kole, následuje další padesátka příslušníků, deset pánů v obleku a za nimi už prosklené autíčko. Beny se směje a vypadá celkem svěží. Na jeho věk - respekt. Posuďte sami.

 

Do sektoru se dostáváme až když si papež sedne na stoličku na podiu. Přivítání, modlitba, promluva, požehnání. Taková katolická klasika. Ale doporučuji, přečtěte si taky co říkal. Byla to dobrá slova. Žádné plky. Překvapilo mě, jak navázal na vše, co jsme už slyšeli a prožili na pouti národů z celé zeměkoule. Taky se mi zdál velmi uvolněný a dokonce rozradostněný, přátelsky naladěný. V Kolíně byl o dost nervóznější a takový skříplý. Tady působil přirozeně. Přiznám se, že mě Beny překvapil… užíval si i ten hudební doprovod. Zvlášť hustý bylo jak mu Aboriginijec vyhrával do ucha dvoumetrovou digaredoo a druhý v červených trenkách a namalovaný vápnem tančil uvítací tanec domorodců.

 

Papamobil zmizel v ulicích Sydney a my se rozhodli, že vyrazíme do katedrály. Teď jsem si uvědomil, že hodně často používám označení "my". Asi by jste rádi věděli, o koho jde. Dyž to je těžký. Ona se ta skupinka mění, jak počtem, tak jmény, která vám stejně nic neřeknou, tak bude stačit říct, že "my" je vždycky tam, kde jsem já…:)

 

Do St. Mary cathedral to je co by kamenem dohodil. Jenže, to nebylo WYD, abychom se každých dvě stě metrů nezastavili. Museli jsme si vyfotit nasvícený Opera house. Vyfotit s Aussies z Melbourne. Měli s sebou šišku na footy, tak jsem je překvapil jak ovládám přihrávku pěstí. Thanks to Ignatius. Nějaké minuty jsme ztratili se Slováky. Asi půl hodiny v trafice při kupování pohledů. Pak jsem potkal Brandona z Ringwoodu, o kterém stále nevím kdo přesně je, ale je to ten co bydlel u Roba a Julie. Až jsme nějakým způsobem doputovali do Hyde Parku, kde chrám stojí.

 

Netušili jsme, že v 9 večer bude tolik lidí stejně zbožných a toužících po vstupu do gotické stavby z 19. století. Zbaběle to vzdáváme a slibujeme, že se vrátíme po setkání. Obsazujeme autobus směr domov. Teda v něčím případě škola. Anne už spí, ale jako vždy mi nechala pootevřené dveře. Všechny baráky mají totiž z venku koule kvůli bezpečnosti, ale nechat pootevřenou škvíru evidentně není problém. Užijte si Activ8!!!  
Zobrazeno 1842×

Komentáře

cejsk

na australskem PC u ktereho ted sedim a po dlouhem boji se mi podarilo vlozit tento clanek vcetne diakritiky nejde nahrat obrazek, tak hold Benyho z 2 m na fotce zatim neuvidite. Zkusim to rano protoze tady je zas 0:30 a ja musim jit spat... drzte se

Eleeshebat

Jsem koukala na zprávy a v ČT říkali akorát, že papež přijel do Austrálie vyřešit problémy s zneužíváním dětí kněžíma. O nějakém setkání mládeže ani frk...ale chápu, že je šťavňatější napsat, že papík přiletěl specko kvůli skandálu než že se přijel kouknout na to, co mu roste po církvi :D

cejsk

O pedofilech ani slechu. Aspon já neslyšel. To řešil v USA. Myslím, že v Austrálii tento problém není; možná i vzhledem k asi tisícovce ženatých aktivně působicích kněží, kteří nějak přešli z anglikánské církve do církve katolické. Tady jsou katolíci kupodivu normální..:)))

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková