Upřímnost...Kde?

Před třema lety jsem trávil Vánoční prázdniny a Silvestra v Miláně. Bylo to na setkání Taizé. Bydlel jsem u rodiny Ferrari, ačkoliv jezdili v Alfách Romeo:) Vzdělaný, příjemní lidé. Rozmlouvali jsme o všem možném. Nikdy nezapomenu na dvě věci: Na nedělní oběd o 6-ti chodech zakončený vynikajícím pressem, což vše měla na svědomí paní Ferrari. A potom na to, jak ti lidé vzpomínali na kardinála Martiniho, emeritního Milánského biskupa, který dnes žije v Jeruzalémě. Musí to být fakt skvělý a moudrý člověk.

Před pár dny jsem našel na internetu tuto Martiniho citaci, která se mi zdá nesmírně aktuální. Po čtení o všech neupřímnostech, censurách, strachu říct věci jasně, si myslím, že nám ten následují odtavec může něco říct všem...

Řím (KAP) Během kněžských exercicií v Ariccii u Říma varoval kardinál Carlo Maria Martini před hříchy, kterých se duchovní nejčastěji dopouštějí. „Nejrozšířenějším hříchem v církvi je závist," řekl kardinál a dodal: „Myslíme si: ,Proč někdo jiný dostal to, co náleží mně?‘ Existují lidé, kteří jsou zcela sžíráni závistí a myslí si: ,Proč byl jmenován biskupem tenhle člověk a ne já?‘" Často se v církvi objevují i pomluvy. „Požehnáním je diecéze, ve které nikdo neposílá anonymní dopisy. Jsou celé diecéze, které byly anonymními dopisy úplně zničeny," řekl emeritní milánský arcibiskup. Varoval také před marnivostí v církvi: „Už dost velká je marnivost, která se ukazuje v oděvech. Kdysi nosili kardinálové hábity s šestimetrovou hedvábnou vlečkou. Církev se neustále odívá do nesmyslných ornamentů, má sklon k marnivosti." Martini také varoval kněží před usilováním o kariéru. „I v římské kurii chce každý být něco víc. Z toho povstává určitá autocenzura. Člověk některé věci neříká, protože ví, že by mu mohly uškodit v kariéře. To je obrovské zlo v církvi, neboť tento postoj brání vyslovení pravdy. Člověk říká to, co se představeným líbí, dělá to, co pokládá za jejich přání, a i papeži tak prokazuje špatnou službu," řekl Martini. „Bohužel existují kněží, kteří si předsevzali, že se stanou biskupy, a ono se jim to i podaří," konstatoval jedenaosmdesátiletý kardinál a dodal: „Je velmi mnoho biskupů, kteří nemluví, protože vědí, že jinak nebudou povýšeni. Někteří nemluví, aby si nezablokovali kandidaturu na kardinála. Musíme Boha prosit o dar svobody. Bůh nás vyzývá k tomu, aby naše jednání bylo průhledné a abychom říkali pravdu."