Quanta est nobis via?
Je tomu přes 40 let, co z II.Vatikánu vzešel koncilní dekret o ekumenismu Unitatis Redintegratio. Učitelský úřad katolické církve vyjádřil, co naplňovalo srdce mnohých křesťanů v 60. letech. Touha po jednotě a smíření mezi všemi křesťany.1 Velké postavy jako Jan XXIII, patriarcha Athenagoras, bratr Roger, vdechli naději na oživení jednoty Církve. Jediné církve Ježíše Krista, která trpí rozdělením. Trpí bolestí, která je vinou všech křesťanů2 a dlouhý čas ji nikdo nechtěl uzdravit.
Unitatis Redintegratio jsou slova plná naděje. Je to výzva pro křesťany na celém světě. Ve vzduchu, ale visí otázky: Je to naplněná vize? Jak jsme naložili s prosbou Krista: aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.(Jan 17,21)
Neudálo se toho málo na poli ekumenismu. Pár krůčků jsme udělali. Ať už jsou to setkání Jana Pavla II. s křesťany různých denominací po celém světě na svých apoštolských cestách. 3 Nebo tisíce mladých na poutích důvěry společně s komunitou z Taizé, modlících se za smíření křesťanů a pokoj celého světa.
Bylo to dostatečné? Udělali jsme dost? Je snad hotovo? Koukněme do církve, u nás i ve světě. Zdá se, že jednota, která bude svědectvím světu,4 je nedosažitelně daleko. Kde se stala chyba? Kam se poděla naděje II. Vatikánského koncilu? Vstupme si my katolíci do svědomí a přiznejme si, že z toho o čem mluví UR, jsme zas tak moc neudělali. Kdybychom to naplňovali, tak by to muselo s církví pořádně zamávat.
Je čas na společné obrácení k evangeliu5, vzájemné poznávání, a pravou modlitbu, která je duší ekumenismu.6 A jaká je realita? Byla by velká věc, kdybychom si konečně uvědomili, že je jeden křest, jeden Ježíš Kristus a jedna Boží rodina.
Quanta est nobis via?7
Opakovat pouze hlubokou moudrost dokumentů není cestou. Ekumenismus, smíření může vyrůst jedině z přátelství, z vzájemného poznávání, ze zdola.8 Sjednocení neznamená, že všichni oblečeme stejné, římskokatolické, pravoslavné, evangelické, dresy. Cesta kupředu je, vidět obohacení, které mi přináší bratr z jiného týmu.9
Je jeden poklad víry a je rozdíl mezi ním a formulacemi.(Jan
XXIII )10
Předpoklad pro další kroky vpřed? Vzdejme se myšlenky, že jsme vlastníci pravdy, přestaňme se tvářit, že my máme to jediné správné učení Boží, uvědomme si, co je v křesťanské víře na prvním místě. Nauka, nebo Kristus?11 Vydejme se na cestu společného hledání. Mluvit a psát, o tom nestačí. Žijme. Naprosto konkrétně tam, kde jsme. Nacházejme ztracená přátelství, nebojme se modlit společně, spojme ruce k dobrému dílu, které může být vidět. Je tolik možností. Studovat a vytvářet společnou ekumenickou teologii a aplikovat ji do života našich společenství.12
„Dokonalá jednota vznikne , až se každý bude starat o posvěcení druhého.“13
Opravdu napsat bych mohl mnoho. Můžu citovat dokumenty církve a rozplývat se nad nimi, jak máme skvělé vize, ale dokud to nebudou mé vlastní ideály, tak je to zbytečné. Mohl bych sdílet své nápady, ale každý žijeme v jiném prostředí, kde je zapotřebí jiných činů. Lze napsat svědectví silných mezikonfesních setkáních, ale není nad to, aby je každý prožil osobně.
Inspirujme se nadějí, kterou měli církevní otcové na II. Vatikánském koncilu, když pracovali na dekretu Unitatis Redintegratio. Přijměme pozvání Jana Pavla II., k společné debatě všech, nad otázkami nového „ekumenického“ uskutečnění úřadu římského biskupa, vyjádřené v encyklice Ut unum sint.14 Žijme slova evangelia láskou k Bohu a bližnímu. (srov. Mt 22, 34-40) Nečekejme až nás někdo někam pozve, ale buďme aktivní a nenechme se odradit případným klackem pod nohami, třeba i od vlastního bratra.
Smíření – dlužíme to světu a možná i Trojjedinému Bohu, který je LÁSKA.
[1] Srov. Unitatis Redintegratio [UR], 1.
[2] Srov. UR, 3.
[3] Srov. Ut unum sint, 41-76.
[4] Srov. Jan 17,21.
[5] Ut unum sint, 41
[6] Srov. Mt 18,20.
[7] Ut unum sint, 77.
[8] VÝBORNÝ Marek, Nevytvářet ghetta…, Getsemany 9/2003, s.226-227.
[9] UR, 4.
[10] Srov. AAS 54 (1962), 792.
[11] Srov. KIERKEGAARD Soren, Nácvik křesťanství, Brno: CDK, 2002, s. 82-85.
[12] Srov. UR 10.
[13] SCHWIND Joachim, Ekumenická láska, Neue Stadt, 7-8/2003.
[14] Ut unum sint, 95.
Kdo tedy není spojen s tímto mystickým tělem(katolickou církví), není jeho údem a není spojen s hlavou, jíž je Kristus. V této jedné Církvi Kristově není a nezůstává nikdo, kdo se poslušně nepodrobuje autoritě Petrově a jeho právoplatných nástupců a neuznává takto jejich moc. Což předkové těch, kteří dnes vězí v bludech Fotiových a reformátorů, neholdovali římskému biskupu jako nejvyššímu pastýři duší? Synové bohužel opustili dům otcovský. Ten však proto nezahynul ani se nerozpadl, protože je neustále pod ochranou Boží. Ať se tedy marnotratní synové vrátí ke společnému otci, který je s láskou obejme, nevzpomínaje už bezpráví, kterého se kdysi dopustili proti Apoštolskému Stolci. Jestliže se chtějí, jak stále říkají, opět sjednotit s Námi a s Našimi, proč se spěšně nevrátí do Církve, k "matce a učitelce všech věřících v Krista"? / 4. lateránský koncil c. 5. / Ať poslechnou, co říká Lactancius: "Jen katolická Církev uchovává pravý kult. Ona je pramenem Pravdy, domovinou ví
píšeš jako kdyby papež byl dříve než Kristus, a křesťanství,katolická církev dříve než sám Bůh...
Souhlasím s tebou Martine. Nejde o dresy nebo tým, jde tu o Boha. Ačkoliv zůstanu vždy katolíkem, neodsoudím jiné křesťany. Neboť oni, stejně jako my, věří, že činí správně. A protože mám ve sledovaných blozích resty a čtu je tedy obráceně (od nejnovějšího po starší), odsuzuji takové konzervativce, jako je Jakub Augustýn, kteří lpí na papežství (či papeženství??) a sami nejsou schopni uznat, co svatý otec sám rozhodl a cestu, kterou společně s dalšími církveními představiteli nastoupil.
To co tu napisal Jacques je totalna hlupost a typicka reakcia sebeckeho katolika, ktory neuznava nevie pochopit inych ludi.
Marta: Že si s mamkou nemáme moc co říct neznamená, že ji nemáme v hluboké úctě.. Takže asi tak..
Když si po sobě čtu svůj komentář, tak vidím, že u výroku "my jsme si samozřejmě mnohém blíž" čtenář nemusí poznat, ke komu jsme blíž. Samozřejmě k evangelíkům.
Marta na Hrad!
Evanglíci jsou poloviční sirotci. Nemám problém mít ráda bráchu, který má rád tátu, ale mrzí mě, že mají s mámou tichou domácnost...chápeš? Nebo jinak představ si, že jdeš navšívit kamaráda v jeho domě a otevře ti jeho Matka a ty ji ani nepozdravíš (Zdrávas), ignoruješ ji a jdeš dál. Kamarád se s Tebou nepřestane přátelit, ale bude ho to mrzet (a ji taky). Asi bys to neudělal. Anebo "jako znamení, kterému se budou vzpírat - i tvou vlastní duši pronikne meč" řekl Simeon Panně Marii. Nebo prostá logika, myslíš, že Bůh by z Panny Marie udělal pro svého Syna jen nějaký živý inkubátor? Ježíš nám přišel dávat důstojnost, ne nám ji brát.
Papo, protestanti ju ale prasí programově, a to je ten rozdíl.
Jayef: Za to někteří katolíci katolickou nauku a křesťanskou nauku neprasí.. Ale no tááákkkk!!! Blbci jsou všude, evangelíci na ně nemají ani předkupní právo a ani patent.. (je to asi 14 dní, co jsem si od katoličky poslechl, že když se modlí k Panně Marii, tak se modlí k ní a hotovo. Pokud to dostane, má to od ní, Bůh s tím nemá co do činění. Uááá!!!)
Já nepopírám, že evangelíci mají platný křest a že spolu máme pouta. Mám i pěknou zkušenost, když jsme s naší základní uměleckou školou jeli na Slovensko, tak jsem byl ubytován spolu s kamarádem z Církve bratrské v rodině, kde manžel byl katolík a paní evangelička. Rád na to vzpomínám. Souhlasím s tím, že nás Kristus spojuje, ale toto spojení jistě není dokonalé. Ale zase si nedělejme iluze: V evangelických církvích se najdou tááákovéhle věroučné výstřelky, že je pak otázka, na jakém základě se definuje křesťanství. Na základě příslušnosti k Ekumenické radě církví v ČR? Nebo Světové radě církví v Ženevě? No, to radši ne. Někdy si říkám, že kdyby se udělal výtah z různých pankřesťanských dokumentů o náboženství a poslalo by se to třeba nějaké militantní ateistické skupině, možná by nám řekli: "Sami bychom nedokázali takovým snadným a svorným způsobem popřít křesťanskou víru spolu s principy filosofie od antiky po současnost."<br />
Souhlasím s tím, že spolupráce mezi evangelí
Mirek: jak spolupracuje vaše farnost s evangelíky? Nějaké konkrétní příklady, prosím.. Když píšeš, že je to normální věc. <br />
Ad Kristus-Nauka: co je člověku platné, že má nauku, když pro mapu (Nauku) nemusí vidět cíl..
Stejně jako s ateisty.<br />
A pokud chceš něco konkrétnějšího, tak za sebe říkám, že s jedním evangelíkem jsem docela úspěšně spolupracoval při vysvětlování PPR, spolupracovali/spolupracujem v boji proti nekalým praktikám jednoho serveru,... :-D
:D :D :D
"Sjednocení neznamená, že všichni oblečeme stejné, římskokatolické, pravoslavné, evangelické, dresy. Cesta kupředu je, vidět obohacení, které mi přináší bratr z jiného týmu."<br />
<br />
Aha, sjednocení neznamená sjednocení(návrat ostatních do katolické církve)? Přece je kravina nazývat ekumenismus učením-se-spolu-vycházet, spolupracovat. Dyť to je normální věc, stejně jako když katolík pracuje v továrně či kanceláři s bezvěrcem.<br />
<br />
Ad Kristus-Nauka: co je člověku platné, že věří Kristu, když Ho odmítá v Nauce?
Jayef: Tobě přijde fakt, že věříme, že Ježíš Kritus za nás zemřel na kříži, jako málo společného? A už jsem se Tě jednou ptal - máš snad něco proti modlitbě s evangelíkem? Myslíš, že evangelík nemůže žít příkladný život podle desatera a nebo že nemůže znovuoživit Tvou víru (každý máme své krize)? Protože myslím, že právě o tom Cejk psal..
dromedar: Já jsem v Getsemanech četl jenom několik článků a všechny byly ulítlé. Rád věřím, že se tam i dobré věci najdou. A ostatně citovaná věta nijak ulítlá není. Světlo také není můj šálek čaje.
Jayef: Chápu, že jseš "protigetsemansky" nastavený a reaguješ možná tak, jako kdybych já viděl, že se někdo opírá o něco ze Světla :) - ale přimlouvám se, abys Getsemany neházel tak šmahem do koše - neříkám, že neotiskují dost ulítlostí - ale přinejmenším občas se v nich dá najít i leccos dobrého.
Cejsku, promiň, ale nasekal jsi tam chyby:<br />
Jsi si jistý, že Jan XIII. to opravdu myslel takhle? že vzájemně si oporující tvrzení proti sobě postavených církví jsou jenom různá vyjádření téhož? Že protestanté, kteří odmítají papežství, a katolíci, kteří ho naopak považují za zcela nezbytné, v podstatě říkají totéž? Hohó, to je přece rozpor jasný jako facka.<br />
<br />
Přestaňme se tvářit, že jsme vlastníci pravdy..... Cejsku, dej si bacha, abys lacině nezaprodal svou duši!<br />
<br />
Některým výrokům v článku nerozumím, tak je nekumentuji, ale dost příznačné mi přijde citování z Getseman. Vždyť to je tak obskurní zdroj! To už pak můžeš citovat úplně odevšad.<br />
<br />
Celkem je to článek pod psa. To nepíšu kvůli Tobě, ale kvůli dalším čtenářům.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.