3-iron; Geniální Kim Ki-Duk

4. 2. 2008 21:50
Rubrika: Komentáře | Štítky: film , kultura , pohlazení , recenze

Pohlazení pro duši, oko i uši. Nejde to popsat jinak. Jak lze vůbec popsat něco, co vlastně ani nejde? Vyvolává úsměv a zároveň tají dech. Asi z toho, jak obyčejný příběh může být neobyčejným. Vždycky mě fascinovalo co všechno je člověk udělat pro lásku. Pro lásku k ženě, která je křehká třeba jako lotosový květ. Že lze udělat až tak moc, to jsem netušil.

Ticho… Hlavní hrdinka pronese celkem 2 věty o 4 slovech až v závěru a on nepromluví vůbec. Jejich pohledy, lehké úsměvy, hořké slzy, beznadějné a šťastné výrazy řeknou vše a ještě mnohem více než by vyjádřila slova. Jsou dobří lidé a přesto, možná proto, to mají v životě těžké. Potkají se, tak jak se nikdo jiný neseznámí. Vydají se na cestu bez cíle. Když je rozdělí, mají naději, že se zase potkají. Hlavně on je rozhodnutý udělat cokoliv. A udělá.

Najednou vidí jeho stín, pohlédne do zrcadla. Z ničeho nic se objeví za ní. Nikdo jiný než ona ho nespatří. Tichý dialog srdcí, dialog pláče, bolesti, slz se změní na blízkost štěstí a radost. A ona to řekne. Co? To už bych prozradil moc. Zjistěte to sami.

Až budete potřebovat obejmout a nikoho nebude, pustě si tenhle příběh. Plakat nebudete a romantiku nenajdete. Až to skončí, tak si ale přece budete říkat, že je to ten největší film o lásce, nebo možná spíš film o největší lásce, jaký jste viděli. A moudrost posledních okamžiků ve vás vzbudí otázku, zda svět ve kterém žijeme je jen sen, nebo skutečnost?

 

Film 3-iron, geniálního režiséra Kim Ki-Duka (Jižní Korea)

Těžko můžete o tak velkolepé moudrosti a lehkosti psát nějakou recenzi. Už zformulovat své pocity dá práci…

 Kim Ki-Duk je ten v čepici...:)  (MFF Karlovy Vary 2006)

 

 

Zobrazeno 1335×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková