Woodstock má narozeniny

18. 8. 2008 21:24
Rubrika: Komentáře | Štítky: hippies , woodstock

Děcka, víte co je za výročí? Dnes je tomu právě 39 let, co proběhl předchůdce všech hudebních festivalů. Ano, květinové dušičky slaví výročí Woodstocku 1969. Řeknete si: Co je to za blbost vzpomínat 39 let, možná 40 to je kulatější, ale devětatřicet??? Já si myslím, že hipíci by právě slavili radši prvočíslo, než nějaký kulatiny, který jsou naprosto běžný. Tak sedím v koutku svého pokojíku, nechávám plynout tóny kytar chlapců z Jefferson Airplane a užívám si zpěv Gracie Slick. Atmosféra, jaká byla na Woodstocku se už asi nikdy nebude opakovat. Sice jsem zažil WYD, což je o podobném počtu lidí, ale jsem si jist že tam to vypadalo jinak…

Pamatuju si, jak jsem svýho tátu štval v době mých pubertálních projevů neustále opakovanou větou, nebo spíš bych měl říct větným ekvivalentem: "Týýýjo, to je hipísácký!!! Hééééj Hippies!! Peace, vole!" Jenže to jsem věděl prd, co říkám. A myslím si, že spousta lidí, když se rozhodne o hnutí hippies mluvit, tak kecaj nesmysly a vědí prd, co říkaj. S konstatováním, že hipíci jsou ty zhulenci, co chodí v batikovaným tričku, si já nevystačím. A že Woodstock byla jen slezina flákačů, který si přijeli užít a poslouchat přitom rock, je taky blbost.

Woodstock byly 3 dny, 34 kapel a 300 000 lidí, kteří se sešli, aby vyjádřili, že nesouhlasí s válkou ve Vietnamu. Jasně, spousta z těch lidí bralo drogy, žilo dost rozevlátě a asi bychom si je za vzory nevzali. Věděli jste ale, že mezi tou masou byly i katolické řeholní sestry, které se celé té akce účastnily? Lidi, kteří byli na Woodstocku, si myslím uvědomovali jednu věc; že je něco blbě, v USA, ve světě… Nikdo to moc neposlouchal. Proto si moc vážím a zmiňuji ty řeholnice, možná jedny z mála, které se těm lidem snažily porozumět. A představte si, že první noc končila modlitbou. Joan Boaz zpívala Sweet Low, Sweet Chariot. Dodnes známý a oblíbený gospelový nářez.

Já hipíky nevidím, jednoduše jako ty který chtěli proflákat svůj život, já myslím, že oni hodně hledali smysl toho všeho, čemu nerozuměli. Jen je nikdo moc nechápal a nechtěl jim pomoct hledat. Vzpomínám si, že jsem viděl jednou v Cestách víry mluvit jednoho dlouhovlasýho týpka právě o tomhle. Zástupy dlouhovlasých chuligánů v pestrobarevným oblečení si v kostelech po celý Americe podávali dveře z ruky do ruky. Ale!? Takhle prý do kostela nesměli, měli přece dlouhý vlasy. Církev, asi bylo lepší říct církve se shodně otočili zády a dělaly, že tihle lidé neexistují. Tak hipíci založili Jesus people… to nedopadlo moc dobře, ale to je jiná story.

Ptám se, jestli jsme dneska jiný? Zda my - církev, jsme se něco naučili? Byl jsem na dvou WYD, ale stejně my asi v paměti nadosmrti zůstanou více přítomny vzpomínky na rozhovory se svými již podnapilými spolužáky s jejich chvilkami upřímnosti, nebo na trable mladých lidí rozplývající se v mém mlčení u šálku čaje…

Podle mýho jsme o moc dá nedošli. Viděl jsem už dost zaklaplých dveří před těmi, kteří potřebovali zrovna vstoupit a taky se nedá přehlídnout, kolik odmítnutí je mezi křesťany. Ale jedno cenný na hipících bylo a někde možná ještě dneska je. Naděje! Naděje, že to s náma lidma může nakonec dopadnout dobře a budeme spolu žít, jak by oni řekli, "celkem v pohodě". Ale, aby to tak bylo, tak proto musíme asi něco udělat sami a je toho ještě hodně…

Poslední otázka: Viděli jste "Vlasy" od Miloše Formana?  Koukněte se a napište mi, co si o tom myslíte.

Peace, love and GOD's revolution...
 

Zobrazeno 5094×

Komentáře

Jidášek

wolfíku, ty si číslo! ani sm nevěděl, že ses dal k hipíkům! :-))

Dredatá

peknej clanek :) Hipici to ve svy dobe nemeli lehky a presto v sobe porad nosili svou nadeji. Nadeji, ze skonci valka ve Vietnamu, a ze se vsichni budou mit navzajem radi a budou si rovni.

Zobrazit 126 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková